RS
– ot‡zky (snad) ke zkoušce :)

– style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>zeleně
tučně je označena spr‡vn‡ odpověď, když
tak dejte vědět, pokud je něco špatně

(hlavně u
ot‡zek, kde nejsou možnosti).

Ot‡zky
z prvn’ho testu

R‡mec vnějš’ho
k—du vyjadřuje:

a) počet bitů,
po kterých se budou opakovat vzniklŽ ojedinělŽ chyby

b) velikost paměťovŽ
matice

c) velikost skupinovŽ
chyby, kterou je možno rozprostř’t na chyby ojedinělŽ

Velmi kr‡tkŽ vlny VHF
jsou definov‡ny v rozmez’:

a) 300-3000 MHz

b) 30-300 MHz

c) 3-30 GHz

Při handoveru
doch‡z’:

a) k přepnut’
spojen’ mezi MS a BTS během komunikace zachov‡n’m r‡diovŽho kan‡lu

b) k přepnut’
spojen’ mezi MS a BTS během komunikace z jednoho r‡diovŽho kan‡lu na

jiný

c) k přepnut’
spojen’ mezi MS a BTS během komunikace na jinŽho œčastn’ka

Duplex označovaný
jako TDD je využ’v‡n v systŽmu:

a) DECT

b) Paging

c) GSM

d) WiFi

Pro œzkop‡smovŽ
radiokomunikačn’ systŽmy plat’:

a) S/N<1

b) S/N>1

c) S/N=B

BlokovŽ prokl‡d‡n’
dosahuje vůči konvolučn’mu prokl‡d‡n’:

a) vyšš’ œčinnosti

b) nižš’
œčinnosti

c) srovnatelnŽ œčinnosti

Zmenšen’ přenosovŽ
rychlosti:

a) znamen‡ zvětšen’
odolnosti zdrojovŽho k—dov‡n’ vůči chyb‡m při přenosu

b) nem‡ na odolnost
zdrojovŽho k—dov‡n’ vůči chyb‡m při přenosu vliv

c) znamen‡ zmenšen’
odolnosti zdrojovŽho k—dov‡n’ vůči chyb‡m při přenosu

V př’padě, že
se pozorovatel pohybuje vzhledem ke klidnŽmu zdroji v klidnŽm prostřed’
plat’:

a) Neměn’ se
f‡zov‡ rychlost vlněn’ a kmitočet vlněn’, avšak vůči
pozorovateli se měn’ vlnov‡

dŽlka.

b) Neměn’ se
f‡zov‡ rychlost vlněn’, avšak vůči pozorovateli se měn’
vlnov‡ dŽlka a kmitočet

vlněn’.

c) Neměn’ se
vlnov‡ dŽlka a kmitočet vlněn’, avšak vůči
pozorovateli se měn’ f‡zov‡ rychlost.

d) Neměn’ se
vlnov‡ dŽlka, avšak vůči pozorovateli se měn’ f‡zov‡
rychlost a kmitočet

vlněn’.

Při překrývaLniL
buněk (um’stěn’ menš’ buňky do oblasti větš’ buňky)
doch‡z’:

a) ke zvýšeniL
počtu œčastn’ků v danŽ oblasti

b) ke zvýšeniL
rušen’ sign‡lů v danŽ oblasti

c) ke zmenšen’ přenosovŽ
kapacity v danŽ oblasti

d) ke zvýšeniL
přenosovŽ kapacity v danŽ oblasti

V př’padě, že
se zdroj vlněn’ pohybuje vzhledem ke klidnŽmu pozorovateli v klidnŽm

prostřed’ plat’:

a) Neměn’ se
vlnov‡ dŽlka, avšak vůči pozorovateli se měn’ f‡zov‡
rychlost a kmitočet vlněn’.

b) Neměn’ se
f‡zov‡ rychlost vlněn’, avšak vůči pozorovateli se měn’
vlnov‡ dŽlka a

kmitočet vlněn’.

c) Neměn’ se
f‡zov‡ rychlost vlněn’ a kmitočet vlněn’, avšak vůči
pozorovateli se měn’ vlnov‡

dŽlka.

d) Neměn’ se
vlnov‡ dŽlka a kmitočet vlněn’, avšak vůči
pozorovateli se měn’ f‡zov‡ rychlost.

Tzv. měkký
handover je použ’t u systŽmu:

a) DECT

b) UMTS

c) WiFi

d) GSM

Všechny rušivŽ
vlivy, jenž ovlivňuj’ parametry danŽho r‡diovŽho kan‡lu je možno

kompenzovat:

a) diverzitou

b) ekvalizac’

c) Dopplerovým
principem

Redundanci v
hovorovŽm sign‡lu představuj’:

a) všechny
hodnoty sign‡lu mimo vzorky sign‡lu vzniklých v důsledku vzorkov‡n’

sign‡lu

b) sign‡ly mimo p‡smo
300 – 3400 Hz

c) časovŽ
prodlevy bez hovoru

VeřejnŽ
analogovŽ celul‡rn’ radiotelefonn’ systŽmy I. Generace využ’valy:

a) kombinace AM/FM

b) amplitudovŽ
modulace AM

c) kmitočtovŽ
modulace FM

Korekčn’ k—dy
označujeme jako:

a) systŽmy bez zpětnŽho
kan‡lu

b) komunikačn’
systŽmy hybridn’

c) systŽmy se zpětným
kan‡lem

Pro vyj‡dřen’
velikosti energie přen‡šenŽ elektromagnetickou vlnou se použ’v‡:

a) hustota z‡řivŽho
toku S

b) magnetick‡ indukce
B

c) intenzita
elektromagnetickŽho pole E

VokodŽry dosahuj’ vůči
kodŽrům tvarovŽho průběhu:

a) srovnatelnŽ
redukce bitovŽ rychlosti

b) poměrně
vysokŽ redukce bitovŽ rychlosti

c) poměrně
malŽ redukce bitovŽ rychlosti

Modulace PAM patř’
mezi

a) analogovŽ modulace

b) diskrŽtn’ modulace
s nosnými vlnami

c) diskrŽtn’
modulace v z‡kladn’m p‡smu

Hloubka prokl‡d‡n’
vyjadřuje:

a) velikost paměťovŽ
matice

b) počet bitů,
po kterých se budou opakovat vzniklŽ ojedinělŽ chyby

c) velikost
skupinovŽ chyby, kterou je možno rozprostř’t na chyby ojedinělŽ

Středn’ vlny MF
jsou definov‡ny v rozmez’

a) 300-3000 kHz

b) 30-300 GHz

c) 30-300 MHz

d) 3-30 kHz

e) 3-30 MHz

Změnu kmitočtu
vyvolanou vzaLjemným přibližov‡n’m nebo oddalov‡n’m zdroje vlněn’
a

pozorovatele
popisuje:

a) diverzita

b) ekvalizace

c) Dopplerův
jev

V systŽmu GSM se použ’v‡:

a) handover řiLzený
mobiln’ stanic’

b) s’t’ řiLzený
handover s asistenc’ mobiln’ stanice

c) s’t’ řiLzený
handover

Detekčn’ k—dy
patř’ mezi:

a) obyčejnŽ k—dy

b) zabezpečovac’
k—dy

c) blokovŽ konvolučn’
k—dy

Tzv. Bezešvý
handover je použit u systŽmu:

a) UMTS

b) WiFi

c) DECT

d) GSM

Modulace PCM patř’
mezi:

a) diskrŽtn’ k—dovŽ
modulace s nosnými vlnami

b) diskrŽtn’ modulace
s nosnými vlnami

c) diskrŽtn’
modulace v z‡kladn’m p‡smu

Pro systŽmy s
rozprostřeným spektrem plat’:

a) S/N<1

b) S/M>1

c) S/N=B

V systŽmu DECT se použ’v‡:

a) s’t’ řiLzený
handover

b) handover řiLzený
mobiln’ stanic’

c) s’t’ řiLzený
handover s asistenc’ mobiln’ stanice

Výběr
zdrojovŽho kodŽru rovněž z‡vis’ na velikosti buňky v mobiln’
s’ti. Pro velkŽ buňky je

nutno použ’t:

a) jednoduchŽ kodŽry
s vysokými přenosovými rychlostmi

b) rovněž
kan‡lovŽ k—dov‡n’ → style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'> kodŽry s nižš’mi přenosovými rychlostmi

c) kodŽry s
minim‡ln’mi přenosovými rychlostmi

òčinnost
zdrojovŽho k—dov‡n’:

a) roste s poklesem
přen. rychlost dig. sign‡lu na výstupu kodŽru vůči přen.
rychlost dig.

sign‡lu na vstupu
kodŽru

b) kles‡ s poklesem přen.
rychlost dig. sign‡lu na výstupu kodŽru vůči přen.
rychlost dig.

sign‡lu na vstupu
kodŽru

c) roste s poklesem přen.
rychlost dig. sign‡lu na vstupu kodŽru vůči přen. rychlost dig.
sign‡lu

na výstupu
kodŽru

Při sektorizaci
buněk doch‡z’:

a) k rozdělen’
danŽ oblasti mezi jednotlivŽ mobiln’ oper‡tory.

b) ke zmenšen’ přenosovŽ
kapacity v danŽ oblasti.

c) ke zvýšeniL
počtů œčastn’ků v danŽ oblasti.

d) ke zvýšeniL
rušen’ sign‡lů v danŽ oblasti.

e) ke zvýšeniL
přenosovŽ kapacity v danŽ oblasti.

Ultra kr‡tkŽ vlny UHF
jsou definov‡ny v rozmez’:

a) 3-30 GHz

b) 30-300 MHz

c) 300-3000 MHz

N‡chylnost raLdiových
vln na poruchy:

a) je př’mo œměrn‡
kmitočtu.

b) je nepř’mo œměrn‡
kmitočtu.

c) nem‡ s jejich
kmitočtem ž‡dnou souvislost.

Mezi ochrany přenosu
digit‡ln’ch sign‡lů před chybovost’ vznikaj’c’ch při přenosu
patř’:

a) majoritn’ paritn’
logika, interleaving a řetězovŽ k—dy

b) opakovanŽ vys’l‡n’
jednotlivých bitů, prokl‡d‡n’ a multiplexov‡n’ vstupn’ch sign‡lů

c) opakovanŽ
vys’l‡n’ jednotlivých bitů, prokl‡d‡n’ a řetězovŽ k—dy

Tzv. Tvrdý
handover je použ’t u systŽmu:

a) WiFi

b) DECT

c) UMTS

d) GSM

Kr‡tkŽ vlny HF jsou
definov‡ny v rozmez’:

a) 3-30 MHz

b) 300-3000 kHz

c) 30-300 MHz

d) 300-3000 MHz

e) 30-300 GHz

Výběr
zdrojovŽho kodŽru rovněž z‡vis’ na velikosti buňky v mobiln’
s’ti. Pro velmi velkŽ

buňky je nutno
použ’t:

a) jednoduchŽ kodŽry
s vysokými přenosovými rychlostmi

b) rovněž
kan‡lovŽ k—dov‡n’ → kodŽry s nižš’mi přenosovými
rychlostmi

c) kodŽry s
minim‡ln’mi přenosovými rychlostmi

Pojem ãdifrakceÒ vlněn’
znamen‡:

a) skl‡d‡n’

b) ohyb

c) lom

ònik sign‡lu (fading)
znamen‡:

a) kol’s‡n’ œrovně
sign‡lu v m’stě př’jmu.

b) ztr‡ta sign‡lu v
m’stě př’jmu.

c) œmyslnŽ
(kontrolovanŽ) sn’žen’ œrovně sign‡lu v m’stě př’jmu.

KterŽ z n‡sleduj’c’ch
tvrzen’ je spr‡vnŽ?

a) style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:black'>Vlnov‡
dŽlka je př’mo œměrn‡ kmitočtu.

b) Vlnov‡ dŽlka je
nepř’mo œměrn‡ kmitočtu.

c) Mezi vlnovou
dŽlkou a kmitočtem nen’ ž‡dn‡ souvislost.

Vzd‡lenost odstupu
dvou buněk se shodným raLdiovým kan‡lem:

a) je př’mo œměrn‡
velikosti svazu buněk.

b) se se změnou
velikosti svazu buněk neměn’.

c) je nepř’mo œměrn‡
velikosti svazu buněk.

Transformačn’
metody zdrojovŽho k—dov‡n’:

a) realizuj’ k—dovac’
algoritmy v kmitočtovŽ i časovŽ oblasti

b) realizuj’
k—dovac’ algoritmy v kmitočtovŽ oblasti

c) realizuj’ k—dovac’
algoritmy v časovŽ oblasti

DlouhŽ vlny LF jsou definov‡ny
v rozmez’:

a) 300-3000 kHz

b) 30-300 GHz

c) 30-300 kHz

d) 3-30 MHz

e) 3-30 kHz

Pojem k—dovŽ modulace
znamen‡:

a) spojen’
kan‡lovŽho k—dov‡n’ a vlastn’ modulace do jedinŽho procesu

b) spojen’ zdrojovŽho
k—dov‡n’ a vlastn’ modulace do jedinŽho procesu

c) označen’ pro
modulaci PAM

Pojem ãrefrakceÒ vlněn’
znamen‡:

a) ohyb

b) lom

c) skl‡d‡n’

KterŽ z n‡sleduj’c’ch
tvrzen’ je spr‡vnŽ?

a) Přenosov‡
kapacita r‡diovŽho komunikačn’ho systŽmu je nepř’mo œměrn‡ š’řce
p‡sma

danŽho kan‡lu.

b) Přenosov‡
kapacita r‡diovŽho komunikačn’ho systŽmu je př’mo œměrn‡ š’řce
p‡sma

danŽho kan‡lu.

c) Mezi přenosovou
kapacitou a š’řkou p‡sma nen’ ž‡dn‡ souvislost.

KaždŽ zmenšen’
poloměru buňky o 50% vede ke:

a) zmenšen’ přenosovŽ
kapacity v danŽ oblasti na polovinu.

b) čtyřn‡sobnŽmu
zvětšen’ přenosovŽ kapacity v danŽ oblasti.

c) zmenšen’ přenosovŽ
kapacity v danŽ oblasti na čtvrtinu.

d) dvojn‡sobnŽmu zvětšen’
přenosovŽ kapacity v danŽ oblasti.

V analogových
radiokomunikačn’ch systŽmech se nejčastěji použ’v‡:

a) s’t’ řiLzený
handover.

b) s’t’ řiLzený
handover s asistenci mobiln’ stanice.

c) handover řiLzený
mobiln’ stanic’.

Omezen’ vlivu pomalých
œniků se uskutečňuje n‡sledovně:

a) komunikace prob’h‡
na v’ce raLdiových kan‡lech současně.

b) mobiln’ stanice
zvýšiL svůj vys’lac’ výkon.

c) mobiln’ stanice
si vybere z‡kladnovou stanici s nejlepš’m spojen’m.

Irelevanci v
hovorovŽm sign‡lu představuj’:

a) sign‡ly mimo
p‡smo 300 – 3400 Hz

b) časovŽ
prodlevy bez hovoru

c) všechny
hodnoty sign‡lu mimo vzorky sign‡lu vzniklých v důsledku vzorkov‡n’
sign‡lu

Z‡kladn’ parametr
kan‡lovŽho kodŽru je:

a) koLdový
zisk

b) kompresn’ poměr

c) bitov‡ chybovost

Pro systŽmy CDMA
plat’:

a) S/N>1

b) S/N=B

c) S/N<1

Detekčn’ k—dy
označujeme jako:

a) systŽmy bez zpětnŽho
kan‡lu

b) systŽmy se zpětným
kan‡lem

c) komunikačn’
systŽmy hybridn’

Velmi dlouhŽ vlny VLF
jsou definov‡ny v rozmez’:

a) 300-3000 GHz

b) 300-3000 kHz

c) 3-30 GHz

d) 3-30 kHz

R‡diovŽ z‡řen’
je v r‡mci elektromagnetickŽho spektra z‡řen’ definov‡no jako z‡řen’:

a) pod 300MHz

b) pod 3 GHz

c) pod 300 GHz

Vzd‡lenost odstupu
dvou buněk se shodným raLdiovým kan‡lem:

a) je z‡visl‡ jen na
velikosti svazu buněk.

b) je z‡visl‡ na
poloměru buňky a velikosti svazu buněk.

c) je z‡visl‡ na počtu
kan‡lů přidělených danŽ buňce.

d) je z‡visl‡ jen na
poloměru buňky.

ŘetězovŽ
k—dov‡n’ znamen‡:

a) využit’
v’cen‡sobnŽ œrovně zdrojovŽho k—dov‡n’ a prokl‡d‡n’

b) využit’
v’cen‡sobnŽ œrovně zdrojovŽho a kan‡lovŽho k—dov‡n’

c) využit’
v’cen‡sobnŽ œrovně kan‡lovŽho k—dov‡n’ a prokl‡d‡n’

Kol’s‡n’ œrovně
sign‡lu v m’stě př’jmu je možno kompenzovat

a) ekvivalenc’.

b) Dopplerovým
principem.

c) diverzitou.

Pro širokop‡smovŽ
radiokomunikačn’ systŽmy plat’:

a) S/N<1

b) S/N=B

c) S/N>1

Konvolučn’
prokl‡d‡n’ dosahuje vůči blokovŽmu prokl‡d‡n’:

a) srovnatelnŽ œčinnosti

b) nižš’ œčinnosti

c) vyšš’
œčinnosti

Mobiln’ systŽmy GSM
využ’vaj’ p‡smo:

a) velmi kraLtkých
vln VHF

b) centimetrových
vln SHF

c) ultrakraLtkých
vln UHF

Pojem ãinterferenceÒ
znamen‡:

a) lom

b) skl‡d‡n’

c) ohyb

Analogový
radiokomunikačn’ systŽm NSM využ’val metodu:

a) CDMA

b) TDMA

c) TDMA/CDMA

d) FDMA/CDMA

e) FDMA/TDMA

f) FDMA

Kter‡ z n‡sleduj’c’ch
možnost’ charakterizuje ionosfŽru?

a) Vrstva atmosfŽry
ve výšce 10-12 km, jej’ž vlastnosti se měn’ s denn’ dobou,
ročn’m

obdob’m, geografickou
polohou a f‡z’ slunečn’ho cyklu.

b) Vrstva ve výšce
10-12 km, ve kterŽ prob’h‡ značnŽ množstv’ meteorologických jevů
(vznik

oblaků), kterŽ
maj’ vliv na š’řen’ sign‡lů.

c) Vrstva ve výšce
50-500 km, ve kterŽ prob’h‡ značnŽ množstv’ meteorologických
jevů (vznik

oblaků), kterŽ
maj’ vliv na š’řen’ sign‡lů.

a) Vrstva atmosfŽry
ve výšce 50-500 km, jej’ž vlastnosti se měn’ s denn’
dobou, ročn’m

obdob’m,
geografickou polohou a f‡z’ slunečn’ho cyklu.

Digit‡ln’ modulace
jsou:

a) diskrŽtn’
nek—dovanŽ modulace v z‡kladn’m p‡smu

b) diskrŽtn’ k—dovanŽ
modulace v z‡kladn’m p‡smu

c) modulace s nosnými
vlnami

R‡diovŽ vlny rozdělujeme
do tř’ z‡kladn’ch skupin a to na:

a) ionosfŽrickŽ,
troposfŽrickŽ a př’zemn’

b) ionosfŽrickŽ,
troposfŽrickŽ a povrchovŽ

c) ionosfŽrickŽ,
troposfŽrickŽ a prostorovŽ

d) ionosfŽrickŽ,
troposfŽrickŽ a př’mŽ

Ot‡zky
z druhŽho testu

Tzv. trŽninkov‡
sekvence bitu obsažen‡ v norm‡ln’m burstu je využ’v‡na pro:

a) diverzitu

b) ekvalizaci

c) interleaving

d) Dopplerův jev

e) šifrov‡n’ přenaLšených
dat

f) autentizaci

SystŽm DECT pracuje v
p‡smu:

a) SHF

b) VHF

c) UHF

d) MF

e) HF

Který z uvedených
prvků s’tě GSM nepatř’ do subsystŽmu BSS?

a) TRAU

b) jin‡ odpověď

c) BTS

d) BSC

e) MSC

Který z uvedených
prvků s’tě GSM nepatř’ do subsystŽmu BSS?

a) TRAU

b) jin‡ odpověď

c) BTS

d) BSC

e) MS

GPRS zař’zen’ tř’dy
C:

a) jsou termin‡ly umožňuj’c’
v jeden okamžik jen jednu službu (hovor nebo data) bez možnosti

přech‡zet mezi těmito
dvěma režimy.

b) jsou termin‡ly umožňuj’c’
v jeden okamžik jen jednu službu (hovor nebo data) s možnosti

přech‡zet mezi těmito
dvěma režimy.

c) jsou termin‡ly
umožňuj’c’ ovl‡dat pouze služby na z‡kladě přepojov‡n’
paketů.

d) jsou termin‡ly umožňuj’c’
současně ovl‡dat služby na z‡kladě přepojov‡n’ okruhů
a

přepojov‡n’
paketů.

e) jsou termin‡ly umožňuj’c’
ovl‡dat pouze služby na z‡kladě přepojov‡n’ okruhů.

Počet raLdiových
kan‡lů u systŽmu EGSM je:

a) 74

b) 174

c) 170

d) 200

e) 124

f) 45

g) 900

h) 250

Jednoznačn‡
identifikace uživatele je uložena

a) v radiotelefonn’
œstředně

b) na kartě
SIM

c) v ř’d’c’
jednotce zaLkladnových stanic

d) v datab‡zi prodaných
mobiln’ch stanic

e) v mobiln’ stanici

Kmitočtový
rozsah u systŽmu PGSM čin’:

a) 75 MHz

b) 35 MHz

c) 70 MHz

d) 50 MHz

e) 90 MHz

f) 60 MHz

g) 25 MHz

Jak‡ je přenosov‡
rychlost sign‡lu v œčastnickŽm kan‡lu systŽmu GSM? (v kbit/s)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>9,6

Který burst m‡
dlouhou (př’davnou) ochrannou dobu?

a) Pro kmitočtovou
korekci

b) praLzdný

c) přiLstupový

d) norm‡ln’

e) synchronizačn’

Kmitočtový
rozsah pro komunikaci z MS k BTS u systŽmu GSM 1800 čin’:

a) 60 MHz

b) 50 MHz

c) 70 MHz

d) 75 MHz

e) 90 MHz

f) 35 MHz

g) 80 MHz

h) 25 MHz

Odstup raLdiových
kan‡lů u systŽmu EGSM je:

a) 250 kHz

b) 50 kHz

c) 25 kHz

d) 100 kHz

e) 200 kHz

f) 45 kHz

g) 20 kHz

Maxim‡ln’ teoretick‡
přenosov‡ rychlost systŽmu UMTS dosahuje: (v Mbit/s)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>2

Jaký maxim‡ln’
průměr může m’t buňka systŽmu GSM? (v km)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>30

Který z uvedených
prvků s’tě GSM nepatř’ do subsystŽmu NSS?

a) MSC

b) GMSC

c) HLR

d) BSC

e) EIR

f) AuC

g) jin‡ odpověď

Ve kterŽm z uvedených
prvků s’tě GSM je zaznamen‡no volac’ č’slo mobiln’ stanice?

a) HLR

b) BSC

c) BTS

d) MSC

e) ADC

f) AuC

g) VLR

h) NSS

Průměr buněk
systŽmu DECT se pohybuje v rozmez’:

a) 10-400 m

b) 300-4000 m

c) 30-150 m

d) 300-1500 m

e) 30-400 m

Kmitočtový
rozsah u systŽmu GSM čin’:

a) 170 MHz

b) 174 MHz

c) 160 MHz

d) 124 MHz

e) 75 MHz

f) 90 MHz

g) 374 MHz

h) 125 MHz

Mobiln’ s’tě 3.
generace UMTS mohou využ’vat:

a) pouze TDD.

b) pouze FDD.

c) FDD i TDD.

Počet raLdiových
kan‡lů u systŽmu NMT 450 je:

a) 45

b) 200

c) 125

d) 124

e) 180

f) 450

g) 160

h) 75

Rozhran’ v s’ti GSM
označovanŽ jako A se nach‡z’ mezi:

a) MS a BTS

b) BSC a MSC

c) MS a BSS

d) BTS a MSC

e) MS a BSC

f) BTS a BSC

g) BTS a BSS

Synchronizačn’
burst je vždy vys’l‡n za:

a) jin‡ možnost
(je vys’l‡n vždy jako prvn’ v pořad’)

b) norm‡ln’m burstem

c) přiLstupovým
burstem

d) praLzdným
burstem

e) burstem pro
kmitočtovou korekci

Evropský
standard digit‡ln’ho pagingovŽho systŽmu nese označen’:

a) RDS

b) DECT

c) CT

d) ERMES

Jak‡ je bitov‡
rychlost na vstupu zdrojovŽho kodŽru při zpracov‡n’ sign‡lu v systŽmu GSM?

(v kbit/s)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>104

Který burst
nese informaci o identifikačn’m k—du z‡kladnovŽ stanice BTS, tzv. k—du
BSIC?

a) pro kmitočtovou
korekci

b) přiLstupový

c) synchronizačn’

d) praLzdný

e) norm‡ln’

Přizpůsoben’
bitových rychlost’, převod form‡tů sign‡lů PCM apod.
prov‡d’:

a) transportn’
jednotka

b) transmodulačn’
jednotka

c) transk—dovac’
jednotka

d) ž‡dn‡ z
uvedených

e) translačn’
jednotka

GPRS zař’zen’ tř’dy
A:

a) jsou termin‡ly umožňuj’c’
v jeden okamžik ovl‡dat jen jednu službu (hovor nebo data) s

možnost’ přech‡zet
mezi těmito dvěma režimy.

b) jsou termin‡ly umožňuj’c’
ovl‡dat pouze služby na z‡kladě přepojov‡n’ okruhů.

c) jsou termin‡ly
umožňuj’c’ současně ovl‡dat služby na z‡kladě přepojov‡n’
okruhů a

přepojov‡n’
paketů.

d) jsou termin‡ly umožňuj’c’
v jeden okamžik ovl‡dat jen jednu službu (hovor nebo data) bez

možnost’ přech‡zet
mezi těmito dvěma režimy.

e) jsou termin‡ly umožňuj’c’
ovl‡dat pouze služby na z‡kladě přepojov‡n’ paketů.

Odstup raLdiových
kan‡lů u systŽmu NMT 450 je:

a) 25 kHz

b) 50 kHz

c) 45 kHz

d) 250 kHz

e) 200 kHz

f) 20 kHz

Tzv. č’slo IMEI
je uloženo:

a) v datab‡zi prodaných
mobiln’ch stanic

b) v mobiln’
stanici

c) v ř’d’c’
jednotce zaLkladnových stanic

d) jin‡ odpověď

e) na kartě SIM

f) v radiotelefonn’
œstředně

Kmitočtový
odstup FDD u systŽmu NMT 450 je:

a) 20 MHz

b) 15 MHz

c) 10 MHz

d) 45 MHz

e) 75 MHz

f) 25 MHz

Který burst
nese informaci o pořad’ TDMA r‡mce systŽmu GSM?

a) norm‡ln’

b) přiLstupový

c) praLzdný

d) synchronizačn’

e) pro kmitočtovou
korekci

Kter‡ z uvedených
kombinac’ principů použiLvaných v s’t’ch UMTS plat’?

a) CDMA, TDD, FDD,
DCA, bezešvý handover

b) FDMA/TDMA/CDMA,
TDD, FDD, FCA

c) CDMA, TDD, FDD,
FCA, bezešvý handover

d) FDMA/TDMA, TDD,
FDD, FCA, měkký handover

e) CDMA, TDD, FDD,
DCA, měkký handover

IMSI znamen‡:

a) č’slo œčastn’ka

b) k—d mobiln’
stanice

c) œčastnickŽ č’slo

d) identifikačn’
č’slo mobiln’ stanice

e) k—d aktu‡ln’
lokalizačn’ oblasti

f) volac’ č’slo

g) jednoznačn‡
identifikace uživatele

h) sŽriovŽ č’slo
mobiln’ stanice

V systŽmu DECT se využ’v‡:

a) DCA, NCHO, měkký
handover

b) FCA, MCHO, měkký
handover

c) FCA, MCHO, bezešvý
handover

d) DCA, NCHO, bezešvý
handover

e) FCA, NCHO, bezešvý
handover

f) DCA, MCHO, bezešvý
handover

g) DCA, MCHO, měkký
handover

Který burst je
vys’l‡n jako prvn’ při n‡hodnŽm př’stupu do systŽmu (např. po
zapnut’ MS)?

a) pro kmitočtovou
korekci

b) synchronizačn’

c) přiLstupový

d) norm‡ln’

e) praLzdný

Jak‡ je přenosov‡
rychlost sign‡lu v r‡diovŽm kan‡lu systŽmu GSM? (v kbit/s)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>270,833

KterŽ z n‡sleduj’c’ch
tvrzen’ pro k—dovac’ systŽmy GPRS je spr‡vnŽ?

a) K—dovac’ systŽm
CS1 v porovn‡n’ se systŽmem CS4 představuje mŽně bezpečný
způsob

k—dov‡n’, výslednaL
přenosov‡ rychlost je nižš’.

b) K—dovac’ systŽm
CS1 v porovn‡n’ se systŽmem CS4 představuje bezpečnějš’ způsob

k—dov‡n’, výslednaL
přenosov‡ rychlost je vyšš’.

c) K—dovac’ systŽm
CS1 v porovn‡n’ se systŽmem CS4 představuje bezpečnějš’ způsob

k—dov‡n’, výslednaL
přenosov‡ rychlost je nižš’.

a) K—dovac’ systŽm
CS1 v porovn‡n’ se systŽmem CS4 představuje mŽně bezpečný
způsob

k—dov‡n’, výslednaL
přenosov‡ rychlost je vyšš’.

Ve kterŽm z uvedených
prvků s’tě GSM je zaznamen‡no č’slo IMSI?

a) NSS

b) ADC

c) BTS

d) BSC

e) HLR

f) MSC

g) OMC

h) AuC

Maxim‡ln’ dosah
pagingových systŽmu RDS je:

a) des’tky kilometrů

b) jednotky kilometrů

c) jednotky metrů

d) stovky metrů

e) des’tky metrů

Kmitočtový
rozsah pro komunikaci z BTS k MS u systŽmu PGSM čin’:

a) 90 MHz

b) 75 MHz

c) 50 MHz

d) 80 MHz

e) 35 MHz

f) 60 MHz

g) 70 MHz

h) 25 MHz

Kmitočtový
rozsah pro komunikaci z BTS k MS u systŽmu GSM 1800 čin’:

a) 35 MHz

b) 80 MHz

c) 25 MHz

d) 50 MHz

e) 90 MHz

f) 75 MHz

g) 70 MHz

h) 60 MHz

Který burst
souvis’ s nastaven’m tzv. časovŽho posuvu?

a) přiLstupový

b) norm‡ln’

c) synchronizačn’

d) praLzdný

e) pro kmitočtovou
korekci

Kmitočtový
rozsah u systŽmu EGSM čin’:

a) 25 MHz

b) 35 MHz

c) 80 MHz

d) 70 MHz

e) 75 MHz

f) 90 MHz

g) 60 MHz

h) 50 MHz

Kter‡ z uvedených
prvků s’tě GSM prov‡d’ přizpůsoben’ bitových
rychlost’, převod form‡tů

sign‡lů PCM
apod.:

a) ADC

b) BSC

c) AuC

d) MSC

e) jin‡ odpověď

f) TRAU

g) BTS

Vysokorychlostn’ přenos
dat HSCSD umožňuje

a) poloduplexn’
asymetrický i symetrický provoz s možnost’ slučov‡n’
timeslotů s max.

přenosovou
rychlost’ 57,6 kbit/s (3-1 nebo 2+2 timesloty).

b) asymetrický
i symetrický provoz s možnost’ slučov‡n’ timeslotů s max.
přenosovou

rychlost’ 171,2
kbit/s (8 timeslotů).

c) pouze symetrický
provoz s možnost’ slučov‡n’ timeslotů s max. přenosovou
rychlost’ 57,6

kbit/s (4 timesloty).

d) asymetrický
i symetrický provoz s možnost’ slučov‡n’ timeslotů s max.
přenosovou

rychlost’ 57,6 kbit/s
(8 timeslotů).

e) asymetrický
i symetrický provoz s možnost’ slučov‡n’ timeslotů s max.
přenosovou

rychlost’ 57,6
kbit/s (4 timesloty).

f) pouze asymetrický
provoz s možnost’ slučov‡n’ timeslotů s max. přenosovou
rychlost’ 57,6

kbit/s (4 timesloty).

Odstup raLdiových
kan‡lů u systŽmu PGSM je:

a) 20 kHz

b) 25 kHz

c) 250 kHz

d) 45 kHz

e) 50 kHz

f) 100 kHz

g) 200 kHz

SystŽm DECT využ’v‡
n‡sleduj’c’ metody a principy:

a) FDMA/TDMA, FDD

b) FDMA, FDD

c) TDMA, FDD

d) FDMA, TDD

e) FDMA/TDMA. TDD

f) TDMA, TDD

Počet raLdiových
kan‡lů u systŽmu GSM 1800 je:

a) 75

b) 125

c) 224

d) 1800

e) 174

f) 45

g) 374

h) 74

V pagingových
systŽmech se nejčastěji využ’v‡ modulace:

a) ADM

b) ADPCM

c) PSK

d) PCM

e) FSK

f) ASK

NavýšeniL
přenosovŽ rychlosti EDGE bylo dosaženo:

a) použit’m
novŽho typu zdrojovŽho k—dov‡n’.

b) Použit’m
novŽho typu modulace.

c) Použit’m
novŽho typu kan‡lovŽho k—dov‡n’.

d) začleněn’m
œčinnějš’ch siLťových prvků do architektury
systŽmu GSM.

e) Použit’m œčinnějš’ho
komprimačn’ho algoritmu při zpracov‡n’ sign‡lu GSM.

Kolik uLčastnických
kan‡lů tvoř’ TDMA r‡mec systŽmu GSM?

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>8

Který z uvedených
prvků s’tě GSM nepatř’ mezi registry subsystŽmu NSS?

a) AuR

b) HLR

c) EIR

d) VLR

e) jin‡ odpověď

Kmitočtový
odstup FDD u systŽmu GSM 1800 je:

a) 75 MHz

b) 175 MHz

c) 55 MHz

d) 125 MHz

e) 50 MHz

f) 90 MHz

Evropský
standard digit‡ln’ho systŽmu bezšňůrových telefonů
nese označen’:

a) ERMES

b) RDS

c) DECT

d) CT

Jak‡ je bitov‡
rychlost zak—dovanŽho sign‡lu na výstupu kan‡lovŽho kodŽru při
zpracov‡n’

sign‡lu v systŽmu
GSM? (v kbit/s)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>22,8

Maxim‡ln’ výkon
MS u systŽmu GSM je:

a) 10 W

b) 200 mW

c) 2 W

d) 1 W

e) 2 mW

f) 1 mW

g) 20 W

h) 100 mW

Š’řka
r‡diovŽho kan‡lu systŽmu UMTS je: (v MHz)

Odpověď: style='font-family:AndyMT-Bold;mso-bidi-font-family:AndyMT-Bold;color:#00AF00'>5

Kmitočtový
odstup FDD u systŽmu PGSM je:

a) 25 MHz

b) 15 MHz

c) 35 MHz

d) 55 MHz

e) 45 MHz

f) 75 MHz

Který z uvedených
prvků s’tě GSM nepatř’ do subsystŽmu OSS?

a) ADC

b) NMC

c) AuC

d) jin‡ odpověď

e) OMC

Rozhran’ v s’ti GSM
označovanŽ jako Abis se nach‡z’ mezi:

a) MS a BSC

b) MS a BTS

c) BTS a BSC

d) BTS a MSC

e) BSC a MSC

f) BTS a BSS

g) MS a BSS

Počet raLdiových
kan‡lů u systŽmu PGSM je:

a) 124

b) 900

c) 74

d) 250

e) 45

f) 8

g) 200

h) 125

Odstup raLdiových
kan‡lů u systŽmu GSM 1800 je:

a) 25 kHz

b) 250 kHz

c) 50 kHz

d) 200 kHz

e) 45 kHz

f) 20 kHz

g) 100 kHz